Slavnost Těla a krve Páně, nazývaná také Slavnost Božího Těla, se začala slavit pro zdůraznění reálné přítomnosti Ježíše Krista v Eucharistii – Nejsvětější svátosti.

Patří mezi pohyblivé svátky koná se vždy ve čtvrtek po Svatodušním oktávu (tedy po slavnosti Nejsvětější Trojice). Datum slavnosti je tedy odvozeno od data Velikonoc.

V závěrečné části mše svaté se koná procesí s Oltářní svátostí uloženou v monstranci. Konají se zastavení u vyzdobených oltářů za zpěvu eucharistických písní (v kancionálu od čísla 700 výše). Následuje svátostné požehnání městu, vesnici.

Květy posypaná cesta je jedním z výrazů úcty k Ježíši nesenému v průvodu. V tomto procesí  doprovázíme Zmrtvýchvstalého na jeho cestě do celého světa. Právě tak odpovídáme také na jeho přikázání: „Vezměte a jezte ...Pijte z něho všichni.“ Jíst tento chléb znamená vstupovat do společenství s živou osobou Pána. Toto společenství, komunio, tento čin přijetí, toto „jíst“, je skutečně setkáním dvou osob.

Znamená nechat se proniknout životem Toho, který je Pán, Toho, který je můj Stvořitel a Vykupitel. Cílem tohoto přijímání je přiblížení mého života jeho životu, má proměna a připodobnění Tomu, který je živou Láskou. Toto přijetí proto skrytě zahrnuje adoraci, zahrnuje vůli následovat Krista, následovat Toho, který nás předchází. Adorace a procesí jsou tedy součástí jediného gesta přijetí, odpovídají na jeho příkaz: „Vezměte a jezte.