V Hradci Králové v pondělí večer zemřel arcibiskup Karel Otčenášek. Bylo mu 91 let. Zemřel tiše v biskupské rezidenci. Nyní hradecké biskupství připravuje organizační náležitosti spojené s pohřbem. Termín pohřbu by měl být stanoven v nejbližších hodinách.

„Pan arcibiskup Karel Otčenášek mi zůstane v paměti nejen jako výjimečný pastýř naší diecéze, ale také jako mimořádná osobnost dějin církve v Evropě. A konečně i můj osobní vzor na cestě ke kněžství,“ uvedl na webu diecéze biskup královéhradecký Mons. Jan Vokál. Otčenáškovu službu pro královéhradeckou diecézi považuje za srovnatelnou s mučednictvím.

Podle arcibiskupa Dominika Duky patřil arcibiskup Otčenášek mezi poslední velké osobnosti umlčované církve a na jeho osudech se dá dobře popsat dlouholetý boj katolické církve s komunistickým režimem. „Odchází pevný svědek víry, člověk, pro kterého věrnost slibu a věrnost ideálu nebyla prázdným slovem. Co je však v těchto chvílích zvláště dobré připomenout a brát si jako inspiraci, je jeho vztah k národu a vlasti,“ uvedl Duka.

Václav Klaus: je to velká ztráta pro naši zemi
Prezident České republiky Václav Klaus ve svém kondolenčním dopise uvedl, že úmrtí Otčenáška je velkou ztrátou nejen pro katolickou církev, ale i pro celou naši zemi. „Pan arcibiskup patřil k výrazným postavám veřejného života, jeho hlas jako kněze i jako občana byl vždy silně slyšet,“ uvedl Václav Klaus. Dodal také, že životní příběh, občanské postoje a bohaté zkušenosti Karla Otčenáška byly a zůstávají jistě nejen pro něj velkou inspirací.

V komunistickém vězení strávil přes 10 let
Karel Otčenášek se narodil v Českém Meziříčí na Rychnovsku 13. dubna 1920. Knězem se stal v březnu 1945, o pět let později byl tajně vysvěcen na biskupa. Deset a půl roku byl vězněn v komunistických žalářích. Po amnestii v roce 1962 pracoval jako dělník v mlékárně. Do duchovní správy se mohl vrátit v roce 1965.

„Od svých 30 let, kdy byl tajně vysvěcen na biskupa, až do pokročilého věku nesl na svých bedrech celou tíži biskupského úřadu jako odpovědnost, kterou mu svěřil Kristus. I přesto, že mu bylo většinu života násilně bráněno, aby svůj úřad veřejně zastával. Na jeho odvaze a nasazení nic nezměnila ani dlouhá léta vězení a internace.“

Úřadu hradeckého biskupa se mohl veřejně ujmout až v prosinci 1989. Rezignoval v červnu 1998. Krátce poté mu tehdejší papež Jan Pavel II. pro jeho zásluhy udělil osobní titul arcibiskupa. V roce 1995 obdržel Řád Tomáše Garrigua Masaryka, získal také čestné občanství Hradce Králové a další ocenění.