Další církevní rok je u konce - prožíváme 24. a tedy poslední neděli po Svatodušních svátcích. Církev nás v tomto posledním týdnu před novým adventem zve, abychom rozjímali s evangeliem o posledním soudu: V den, který stanovil Bůh, zjeví se Boží Syn ve slávě na nebeských oblacích, shromáždí se před ním všechny národy světa a budou podrobeny konečnému a rozhodujícímu soudu.

Tímto rozjímáním chce Církev dosáhnout toho, abychom si plně uvědomili svou odpovědnost. V Kristově soudu však také vidí naplnění a korunovaci svého vítězství v díle spásy. Všichni bychom proto měli otevřít svou duši i srdce velké důvěře a naději, že Ten, který nás přijde soudit, je týž Pán, který nás přišel vykoupit a spasit.

Církev nám to připomínala po celý liturgický rok. Zvláště podrobně nám to sdělila již o vánoční vigilii, když se slavil první příchod Božího Syna na svět. Jen díky Božímu Synu jsme byli vytrženi z ďáblova jha a patříme do jeho království, v němž máme vykoupení a odpuštění hříchů (jak uslyšíme v epištole). Proto jsme dostali podíl věřících ve světle, abychom na tomto světě žili životem, který je hodný toho povolání, kterého se nám dostalo.

Evangelium o konci světa nás nemá děsit zprávou o tom, co představuje nutný přechod z času do věčnosti. Ty, kteří Krista na tomto svět přijali, uvede Pán k sobě do nebe. Pro ty, kteří ho nepřijali, však, nebude jiného východiska, než že budou zavrženi. Zkáza Jeruzaléma je obrazem kalamity na konci světa. Jeruzalém padl již čtyřicet let po Pánově předpovědi. Nevíme však, kdy nastane konec světa a jediná možnost je být vždy připraven a žít s důvěrou v Krista věrně podle jeho přikázání.

Celý článek najdete zde.