Doba předpostní je stará již více než tisíc let. Leč v  novém uspořádání církevního roku se již nevyskytuje. Příležitost mít účast na její hlubokosti a kráse se nám tak naskýtá již jen v místech, kde se slouží tradiční Mše svatá, neboť ta je vždy spjata a s tradičním liturgickým kalendářem.
 
Doba předpostní sestává ze tří neděl před samotným postem. Tyto neděle se nazývají po řadě neděle Devítník, první a druhá po Devítníku. Název je odvozen z toho, že Devítník je 9. nedělí před Velikonocemi.
 
V latině se tyto neděle nazývají Septuagesima, Sexagesima a Quinqagesima, což česky znamená sedmde-sátý, šedesátý a padesátý – totiž den před velikonocemi. Toto zaokrouhlené počítání (ve skutečnosti jde vlastně o 63., 56. a 49. den před velikonocemi) bylo zavedeno zřejmě z řecké východní praxe.
 
Význam doby předpostní
Devítníkové období je úvodem do vlastní doby postní. Období 40-denního postu je hlavním úsekem roční duchovní obnovy. Předpostní doba nás na tento půst připravuje, abychom jej pak co nejlépe zužitkovali. Číslo 70 připomíná 70-leté zajetí Židů v Babylonu. Církev nám chce po 70 dní v roce připomínat naše otroctví pod mocí ďábla a probudit v nás tak touhu po našem pravém domově – po nebi.